Veřejné finance v demokratickém systému eBook

Fatimma.cz Veřejné finance v demokratickém systému Image

INFORMACE

Veřejné finance v demokratickém systému je skvělá kniha. Tuto knihu napsal autor James M.Buchanan. Přečtěte si s námi knihu Veřejné finance v demokratickém systému na fatimma.cz

DATUM PUBLIKOVÁNÍ: none

NÁZEV SOUBORU: Veřejné finance v demokratickém systému.pdf

VELIKOST SOUBORU: 10,63 MB

ISBN: 8072261169

POPIS
Autor této knihy, James M.Buchanan, univerzitní profesor ekonomie na George Mason University, zakladatel a ředitel Centra pro studium veřejné volby (Centre for Study of Public Choice), si díky své průkopnické činnosti v oblasti teorie veřejné volby (public choice) získal mezinárodní uznání a byl oceněn Nobelovou cenou za ekonomii. Komise ve zdůvodnění udělení Nobelovy ceny uvedla právě tuto knihu a označila ji za největší přínos autora teorii veřejné ekonomie. Význam zkoumání teorie veřejné volby nabývá na významu mimo jiné také proto, že průměrně více než třetina veškeré produkce (a to i v ekonomikách s typicky tržní orientací) je určena více pro společenskou, kolektivní spotřebu než pro soukromé účely. V době vzniku tohoto textu se studia veřejných financí zabývala vlivem institucí státního sektoru na tržní chování jednotlivců a firem.  Buchanan otevřel novou oblast zkoumáním vlivu těchto institucí na politické chování jednotlivců, kteří v demokratickém systému různým způsobem participují na rozhodovacích procesech. Aplikoval přitom právě východiska standardní ekonomií do té doby používaná pro modelování a vysvětlování tržního chování ekonomických subjektů. Způsob, projevy, míra a faktory politického chování jednotlivců, např. v rozhodování o použití daně z příjmu pro veřejné účely, stejně jako problematika vlivu institucí státního sektoru na způsob rozdělování finančních prostředků, přímé a nepřímé zdanění a jeho podstata, vztahy mezi daněmi a výdaji, důsledky nevyrovnaného rozpočtu, pojem státního dluhu a další dnes frekventovaně používané termíny, jejichž porozumění patří k výbavě moderního člověka v demokratické společnosti, jsou některá z probíraných témat této knihy.  Kniha významným způsobem přispívá do nabídky odborné ekonomické literatury na českém knižním trhu a jistě se stane cenným přínosem do knihovny odborníků i studentů ekonomických a společenskovědních oborů, představitelů státní správy a samosprávy na všech úrovních, ale také zájemců z řad široké veřejnosti a každého, kdo se chce poučit o podstatě fungování veřejného sektoru.Recenze na knihu: Veřejné finance v demokratickém systémuDíky nakladatelství Computer Press se dostává do rukou českého čtenáře překlad jedné z mnoha knih nositele Nobelovy ceny za ekonomii (1986) amerického ekonoma Jamese Buchanana Veřejné finance v demokratickém systému (první vydání 1967). Buchanan patří mezi zakladatele ekonomické teorie veřejné volby, jejíž východiska a přístupy uplatňuje také v recenzované knize. Publikace tedy nepředstavuje všeobecný úvod do problematiky veřejných financí (tj. příjmů a výdajů veřejných rozpočtů, kam vedle státního rozpočtu patří např. rozpočty obecní). Naopak - vychází na teoreticky vysoce propracované úrovni z určité myšlenkové tradice, na jejímž počátku autor knihy sám stál. Základy teorie veřejné volby položil ve své knize Kapitalismus, socialismus a demokracie (1942) Joseph Schumpeter. Za významné mezníky v jejím dalším propracování jsou pak považovány dodnes čtená kniha Anthonyho Downse Ekonomická teorie demokracie (1957) stejně jako klasická práce Jamese Buchanana, kterou napsal společně s Gordonem Tullockem, Metoda výpočtu konsensu: logické základy konstituční demokracie (1959). Pochopení základních východisek a postupů teorie veřejné volby je tak nutným předpokladem porozumění i knize Veřejné finance v demokratickém systému. Buchanan v ní totiž používá svou teorii při popisu specifického případu veřejné volby - volby fiskální (tj. rozhodování o poskytování veřejných statků a služeb financovaných ze státního a jiných veřejných rozpočtů skrze daňový systém). Cílem teorie veřejné volby je popsat kolektivní (politické) rozhodování z hlediska rozhodujících se jednotlivců. Kolektivní rozhodnutí tak vysvětluje na základě individuálních rozhodnutí jednotlivých voličů. Využívá metodu charakteristickou pro popis tržního rozhodování ekonomických subjektů (spotřebitelů a výrobců) na trhu při modelování politických procesů. Nejjednodušeji lze proto teorii veřejné volby pochopit jako ekonomickou teorii politiky a politického rozhodování. Ale na rozdíl od soukromého tržního rozhodování, které probíhá na individuální rovině, politické rozhodování je charakterizováno tím, že je kolektivní a veřejné. Teorie veřejné volby se pak snaží o nalezení určitého "mostu" mezi individuální a kolektivní rovinou rozhodování v podobě rozhodovacích procedur (např. parlamentních voleb, referend) a zamýšlí se nad problémy, které jsou s různými hlasovacími procedurami spojeny.  Z hlediska ekonomické teorie je nejdůležitější funkcí politických institucí poskytování tzv. veřejných statků. Veřejné statky na rozdíl od statků soukromých nelze dělit ve spotřebě - jsou vždy spotřebovávány všemi členy společnosti najednou a to bez možnosti vyloučit ty, kteří za ně nezaplatili. Pokud (na trhu) nezaplatíme za kopeček zmrzliny, zmrzlinu nedostaneme (budeme vyloučeni ze spotřeby). V případě, že nezaplatíme za veřejný statek v podobě např. národní obrany státu, vyloučeni být nemůžeme. To je důvod proč nemohou být veřejné statky poskytovány tržní cestou, ale musí být zajišťovány kolektivně prostřednictvím politického rozhodování a financovány výnosem z povinných daní. Podle Buchanana je to však jednotlivec, který v demokratickém systému vlády představuje poslední rozhodovací instanci. Na něm záleží, jaká úroveň statků bude ponechána trhu a jaká bude poskytována skrze kolektivní rozhodování. Stejně tak na jednotlivci záleží, podle jakých pravidel bude probíhat zdaňování a jaký objem veřejných služeb bude poskytován. Fiskální instituce (instituce, skrze které jsou veřejné služby poskytovány a financovány, např. státní rozpočet, veřejné výdajové programy, daňový systém) jsou tedy formovány rozhodnutím jednotlivce. Záleží na jeho volbě, jak budou vypadat. A jedinec volí na základě kalkulace nákladů (v prostředí fiskální volby -daní) a užitků. Maximalizuje svůj užitek. Volbu, při níž je volena struktura fiskálních institucí označuje Buchanan jako konstituční a věnuje jí druhou část knihy. Od konstituční volby odlišuje volbu operativní, která spočívá v každodenním rozhodování jednotlivce uvnitř již utvořené struktury institucí, která zpětně ovlivňuje operativní rozhodování. Problému vlivu různých fiskálních institucí na fiskální volbu uvnitř již vytvořeného institucionálního rámce věnuje celou první část knihy. Buchananova teorie vychází z předpokladu racionálně jednajícího (tj. svůj vlastní užitek maximalizujícího) jedince. Tento individualistický přístup podle něj odpovídá prostředí moderních demokratických států lépe než teorie, která popisovala fungování fiskálních institucí v minulosti. Ta totiž vycházela z modelu státu, v jehož čele stál všemocný vládce nebo úzká vládnoucí elita, která ovlivňovala všechna rozhodnutí bez ohledu na názor zbytku společnosti. Takové podmínky však v moderních demokraciích neexistují.  Racionálně motivovaná individuální volba, která se podle určitých stanovených pravidel složí do výsledného kolektivního rozhodnutí navíc podle Buchanana nezajistí jen to, že pravidla řídící činnost fiskálních institucí budou efektivní, ale také spravedlivá. V tomto smyslu se u Buchanana prolíná popis politického rozhodování individuálních aktérů s určitými normativními představami (představami, které nehledají odpovědi na otázky po tom jak instituce fungují, ale jak by měly fungovat). Proto je velmi zajímavá diskuse Buchanana s názory Johna Rawlse, který se čtyři roky po vydání Buchananovy knihy stal díky své publikaci Teorie spravedlnosti (1971, česky 1995) nejvýznamnější postavou americké normativní politické filosofie. Mezi oběma koncepcemi lze nalézt zajímavé paralely.Názory teoretiků veřejné volby dnes patří k standardnímu obsahu vysokoškolských kursů veřejné ekonomie a metodologie společenských věd. Právě proto se jedná ze strany Computer Pressu o záslužný vydavatelský počin. Vedle toho kniha vhodně doplňuje důležitou publikaci Veřejné finance v teorii a praxi Musgravea a Musgraveové, která je v češtině dostupná od roku 1994. Avšak u náročného analytického textu, kterým Buchananova publikace bezesporu je, by čtenář očekával zasvěcenou předmluvu, která by dokázala shrnout i kritiku Buchananova individualistického přístupu a anglicko-český slovníček základních termínů. Nic takového však nenalezne. I když jsem neměl k dispozici anglický originál, připadalo mi, že dalším problémem je určitá terminologická rozkolísanost překladu, která ruší při jeho četbě i pochopení. Přesto nelze než vydání knihy vřele přivítat.-car-
STÁHNOUT ČÍST
PDF Univerzita Pardubice Fakulta ekonomicko-správní
Kniha: Veřejné finance v demokratickém systému (James M.Buchanan). Nakupujte knihy online vo vašom obľúbenom kníhkupectve Martinus!
PDF Úvod Do Veřejných Financí V Eské
Kupte knihu Veřejné finance v demokratickém systému od James M.Buchanan na Martinus.cz. Čtenářské recenze Poštovné nad 999 Kč zdarma Slevy na bestsellery 25 %
SOUVISEJÍCÍ KNIHY