DATUM PUBLIKOVÁNÍ: 2010
NÁZEV SOUBORU: Diabetes mellitus 2. typu.pdf
VELIKOST SOUBORU: 5,30 MB
ISBN: ",
Terapie diabetes mellitus, zvláště 2. typu, prošla v posledních několika letech doslova revolučními změnami. Přibyla řada zcela nových lékových skupin, doporučené postupy byly na základě řady klinických studií změněny a lékařům, pečujícím o diabetiky se tak otevírá zcela nový pohled na možnosti a postupy terapie diabetiků 2. typu. Zcela nová přehledová monografie skupiny předních českých diabetologů a internistů shrnuje a komentuje, jak by měla a může vypadat současná moderní terapie diabetes mellitus 2. typu. Mapuje, co se osvědčilo z tradičních diabetologických postupů, a představuje všechny nové možnosti v terapii cukrovky, nepomíjejíc nejnovější postupy, jakými jsou inkretinová léčba, nejnovější antidiabetika, inzulínová analoga a jejich aplikační režimy, bariatrie, moderní aplikační technika a další. Diabetes mellitus 2. typu je pojímán v celé své šíři, takže je zastoupena i terapie obezity, dyslipidémie a hypertenze.Kniha navazuje na dříve vydanou monografii Diabetes mellitus 1. typu, která obdržela cenu České diabetologické společnosti za nejlepší monografii roku. Je uspořádána inovativním způsobem, který umožňuje nahlédnout na zpracovávanou problematiku různými pohledy a otvírá i řadu témat, která byla dosud diskutována jen časopisecky nebo v rámci mezinárodních konferencí. Kvalitní autorský tým je zárukou vysoké odborné úrovně knihy.
Diabetes mellitus 2. typu - Olšovský Jindřich | Knihy ...
Diabetes 2. typu: U diabetika 2. typu obvykle pokračuje produkce inzulinu, ale z nejrůznějších důvodů klade organismus překážky k jeho správnému využití a dochází tedy k relativnímu nedostatku inzulinu. Jedná se převážně o onemocnění středního a vyššího věku (vzniká často po 40. roce života) a vedle vrozené ...
Diabetes mellitus 1. typu (endokrinologie) - WikiSkripta
Diabetes je opravdovou metlou moderní doby. V posledních letech se stále zvyšuje počet nemocných, úmrtí však ubývá. Cukrovka 2. typu je charakterizována sníženou schopností buněk využívat nabízenou glukózu a jejich nedostatečnou citlivostí (rezistencí) k inzulínu - klíčovému hormonu regulujícímu hladinu krevního cukru (glykémii).